| 2009 |
| Číslo 2, srpen 2009 |
| ... kéž jsi se zalklo již, proklaté cikáně. Těmito slovy popsal Jan Neruda oblíbenost národa českého v tehdejším světě. |
|
|
 |
| Číslo 1, duben 2009 |
| Rozdíl mezi kapitalistickým a socialistickým společenským řádem spočívá jak je známo v tom, že ten socialistický nejdříve všechno znárodní a pak zruinuje, kdežto ten kapitalistický nejdříve vše zruinuje a až pak znárodní |
|
|
|
| 2008 |
| Číslo 3, prosinec 2008 |
| Průměrný, v uvozovkách neprominentní emigrant, nalézající se v Mnichově po srpnu 1968, byl zhruba třicetiletý, to znamená, že většinou vědomě zažil dvacet let bezúspěšného budování socialismu a že se během pražského jara v životě poprvé politicky angažoval - tedy pokud nebyl členem komunistické strany - i když pravidelné zvedání ruky na stranických schůzích patřilo spíše do sportu než do politiky. |
|
|
|
| Číslo 2, srpen 2008 |
| Tak jsem zase jednou zažil něco co jsem si myslel, že nikdy nezažiju. Seděl jsem v takové české venkovské hospodě a koukal s mnoha jinými na hokejové finále Rusko-Kanada a celá hospoda fandila Rusům, což bych já a asi ani nikdo z těch, co v devětašedesátém zažili live ty dva památné hokeje, jejichž závěrem byl doutnající Aeroflot a svržený Dubček, považoval tehdy pro budoucích pár set let za nemožné... |
|
|
|
| Číslo 1, duben 2008 |
| Zvoní, zvoní zvon... zrady zvon. Bylo to v osmatřicátém, když to pan Halas napsal v souvislosti s mnichovskou malou korekturou hranic Československé republiky, po které jsme hraničili s Velkoněmeckou říší někde u Mělníka. |
|
|
|
| 2007 |
| Číslo 3, prosinec 2007 |
| Když nedávno při jedné besedě v Mnichově přišla řeč na české zdravotnictví, dal pan doktor Raška, Čechoamerický vědec a lékař, k lepšímu zajímavý postřeh, že podle jeho názoru jsou na tom čeští a američtí lékaři kvalitativně zhruba stejně, rozdíl že vidí hlavně v tom, že pro amerického lékaře je středem zájmu pacient. |
|
|
|
| Číslo 2, srpen 2007 |
| „Hleďte a záviďte, jsem občanem Sovětského svazu“, tak nějak to napsal Vladimír Majakovský ve své básni Savětskij pasport. Ani tato radostná výzva mu však nezabránila, aby se později dobrovolně nerozloučil nejen se Sovětským svazem, ale i s vlastním životem, což byla škoda, byl to velký básník. To občanství mu ale i přesto záviděl jen málokdo. |
| > Čtěte dále...(pdf 897kB) |
|
| Číslo 1, duben 2007 |
Ta naše Evropa česká...
Evropská unie měla letos padesátiny. Byla z toho – celkem oprávněně - velká sláva a německá spolková kancléřka, která momentálně tomuto společenství šéfuje, pozvala své kolegy do Berlína na společnou oslavu. Nebyl to jenom takový normální mejdan... |
|
|
|
| 2006 |
| Číslo 3, prosinec 2006 |
| Myslím, že nebyl vůbec špatný – ten dvoutisícíšestý. Dovršili jsme v něm druhý rok existence jednoty a to už je přece jen doba dostatečná, abychom viděli, jestli vidíme, jestli to, co děláme, k něčemu je, jestli to děláme rádi a jestli to splňuje to, co jsme si předsevzali, a sice přispět k tomu, aby Sokol neznamenal jen oprašování starých krojů a hesel. |
| > Čtěte dále... |
|
| Číslo 2, srpen 2006 |
Fotbalové starosti sokolského starosty
Franz Beckenbauer, svého řemesla šéf organizačního výboru letošního mistrovství světa ve fotbale, mi napsal, že mi děkuje za velkolepou spolupráci při organizaci a provedení tohoto projektu. Byl jsem trochu rozčarován,... |
|
|
|
| Číslo 1, duben 2006 |
Osudy koruny bavorské
Letos je tomu právě 200 let, co bavorského Maxe Josefa z rodu Wittelsbachů přestalo bavit věčné a k ničemu nevedoucí kurfiřtování, a tak si - když se předtím skamarádil s Napoleonem - začal říkat Maxmilián První, vyhlásil Bavorsko kráĺovstvím, připojil k němu – aby to k něčemu vypadalo – ještě Franky |
|
|
|
|
| 2005 |
|
Čislo 3, prosinec 2005
|
Čepelem v tu zrádnou hruď
...slibuje jedna stará sokolská píseň tomu, kdo se odrodí. Upřímně řečeno jsem se touto nepříliš radostnou životní alternativou nikdy hlouběji nezabýval, jednak pořádně nevím, co je to ten čepel, za druhé jsem se domníval, že tento problém pro mě není relevantní, což byla asi úvaha chybná.
|
|
|
|
|
|
Číslo 2, srpen 2005
|
Sokola zavolej od slovanské Ljubljany...
Ke stému výročí své sokolské organizace vydala Slovinská republika mince připomínající toto výročí. Mince jednak pamětní, ale i jako běžné platidlo. Celá událost není příliš vzrušující, ukazuje jenom, že Sokol ve Slovinsku patří jak do historie státu, tak do jeho každodenního života a že si to možná občas někdo intenzivněji připomene, když předmětnou mincí zaplatí. |
|
|
|
| Číslo 1, duben 2005 |
Slovo starosty
„Kdyby alespoň nebyl v tom Mnichově,“ říkal mojí mamince její šéf, když s ní v roce 1969 probíral problematiku mého nedovoleného opuštění republiky, která byla úzce spojena s problematikou jejího dalšího setrvání na mimořádně exponovaném místě... |
|
|
|
| 2004 |
| Číslo 3, prosinec 2004 |
Slovo starosty
„Jsme jediný opravdový Sokol v Mnichově.“ Tuto pozoruhodnou skutečnost nám zvěstuje TV Sokol München prostřednictvím letáku, vyvěšeném v mnichovském Českém centru a určitě i leckde jinde. Na rozdíl od jiných reklam podobného druhu („Náš prací prášek je jedinečný, protože obsahuje nový přípravek X5/3-b2.“) není v letáku... |
|
|
|
| Číslo 2, srpen 2004 |
Oetz 2004
Byl pro nás trochu vyjímečný, neb to byla premiéra účasti na něčem, co je nám již celá desetiletí důvěrně známé, co jsme také spoluvytvořili. Zřejmě první, kdo si naší nové jednoty všiml, bylo počasí, které si na sobě dalo opravdu záležet a zase poprvé po dlouhých letech nepadla na posvátnou louku ani kapka deště... |
|
|
|
| Číslo 1, květen 2004 |
SKV Sokol München
Tak je to tady...nová sokolská jednota v Mnichově, založená 4.4.2004 (to aby si to později školní mládež lépe pamatovala), je nás osmnáct (zatím), směr a cíl máme totožný s Miroslavem Tyršem a stovkami sokolských organizací... |
|
|
|
|
|
